Hrad za Černínů z Chudenic

V době po Třicetileté válce se ze sídelního hradu postupně stává hospodářský dvůr. Proměna však pomohla památku uchovat do dnešních dnů, abychom ji mohli obdivovat.

K důležitým událostem dochází v souvislosti s Třicetiletou válkou (1618–1648), především s jejím koncem, kdy byly vydány demoliční dekrety Ferdinanda III. Habsburského. Tímto nařízením chtěl panovník zabránit možnosti, že by tuto pevnost mohly obsadit loupeživé hordy, které zde po válce zůstaly. Černínům se podařilo celkovému zničení zabránit, přesto ale došlo ke zboření vnější linie opevnění společně se dvěma baštami (Zlatá a Zelená) a zahrnutí vodních příkopů.  

Vzhledem k tomu, že Černínové vlastnili sídlo v Chudenicích, neměli důvod využívat zdejší hrad k obytným účelům. Švihov přišel o své původní funkce a do poloviny 20. století sloužil jako hospodářství – paláce se staly sýpkami a předhradí hospodářským dvorem. Veškerá údržba se omezila jen na nejnutnější opravy. Situace se dostala do takového stádia, že v roce 1926 byl Švihov v úředních dokumentech označen jako zřícenina. Eugen Černín se snažil tento stav změnit, ale ve stejné době se soustředil na zušlechťování zámku v Jindřichově Hradci, zdejší hrad musel tudíž na svou rekonstrukci počkat.

K důležitým událostem došlo i po první světové válce, kdy černínský velkostatek spadal do nařízení pozemkové reformy. Novými majitei se stali Karel Knapp a Václav Levora, kteří měli hrad udržovat. Nakonec se hrad navrátil do rukou Černínů, kteří zahájili některé opravné práce. Veškerou snahu narušila druhá světová válka. Hrad opět nebyl poškozen, ale Černínové na základě dekretů prezidenta Edvarda Beneše, přišli o svůj veškerý majetek.