Stavba nového a zároveň posledního hradu u nás

Na přelomu 15. a 16. století nechal švihovský hrad nákladně přebudovat Půta Švihovský z Rýzmberka. Vznikla pozdně gotická pevnost a zároveň na svou dobu pohodlné šlechtické sídlo.

Půta Švihovský z Rýzmberka byl jedním z nejvýznamnějších představitelů tohoto rodu. Vystudoval práva na univerzitě v Lipsku, působil u komorního soudu a zastával pozici nejvyššího sudího v království českém. Jednalo se o velmi vzdělaného a vlivného muže, který se navíc obratně pohyboval na dvoře krále Vladislava II. Jagellonského. Nový panovník se nacházel ve složité situaci a hledal podporu v boji proti Matyášovi Korvínovi. Velkou oporou se mu stala šlechta, kterou za její podporu odměnil ústupky v hospodářských a náboženských otázkách. Jedním z představitelů této šlechty byl i Půta Švihovský, kterého král odměnil možností přebudovat některá sídla a novým majetkem v Severních Čechách a ve Slezsku.  

Právě privilegium od Vladislava II. mu v průběhu let 1480–1489 umožnilo na švihovském hradě vybudovat jádro (dva obytné paláce, schodišťové křídlo, čtyři nárožní bašty, vstupní věž a kapli) a první linii opevnění. Na základě stavebně historického průzkumu (SHP) se zdá, že Půta nechal novostabu vystavět na základech původní tvrze.

Po jeho smrti (1504) přešel majetek do rukou synů, Jindřicha a Václava, kteři ve spolupráci s Benediktem Reidem obranný systém dokončili. Půtovi potomci byli posledními představiteli Rýzmberského rodu, kteří hrad vlastnili. Postupné slábnutí postavení Švihovských souvisí s nástupem Habsburků na trůn – Ferdinand Habsburský nebyl ke šlechtě tak benevolentní, jako předchůdci z Jagellonského rodu – a finanční podpora švagra Lva z Rožmitálu.

Hrad nakonec prodali roku 1548 Heraltu Kavkovi z Říčan a ze Štěkně.  V držení Říčanských zůstal hrad jen do roku 1598, kdy jej odkoupil Humprecht Černín z Chudenic.